Je bitcoin neekologický?

Tuto zkušenost získal asi každý, kdo někdy diskutoval v širším plénu o Bitcoinu. Poté, kdy se lidé dozvědí vše o tom, jakou představuje Bitcoin inovaci v decentralizovaných penězích, se přihlásí mladý ekoaktivista v batikovaném tričku: „Hmm, to je všechno zajímavé, ale co to množství uhlí, které se spálí v datacentrech, kde se bitcoiny těží?“ Ok, nádech a výdech, nepošlu přece do patřičných míst člověka, který mě předtím hodinu poslouchal, s tím, že má v otázce rovnou předpoklad, se kterým nesouhlasím (odkud ví, kolik uhlí se spálí?).
Zdržím se otázky, jak si tedy konkrétně představuje vyřešit tento problém, na kterém pracovali lidé ze cypherpunks minimálně od konce osmdesátých let, včetně výzkumníků, jako je David Chaum, Nick Szabo apod. Náš host v diskuzi musí mít jistě geniálně lepší řešení, které zahrnuje inovativní decentralizovaný způsob konsensu, navíc odolný proti silným útokům k rozdělení sítě. Přemýšlím, jestli ho oslovovat pane profesore, protože předpokládám, že za takový objev by dostal zfleku profesuru, ne jen PhD.
To, že mladí ekoaktivisté takto přemýšlejí, už jsem rozdýchal. Co mě ale opravdu dokáže překvapit je, když někdo na podobné téma vydá studii. Na tu poslední o tom, jak Bitcoin zvýší teplotu planety Země o několik stupňů nebudu dávat ani link, je to ztráta času a nezaslouží si dostávat zbytečnou publicitu. Ale pokusím se uvést několik argumentů, ke kterým se nepřihlíží. Kdyby tuto studii napsal někdo, kdo by pracoval pro mě, tak bych ho nejen vyhodil, ale také ho požádal o vrácení výplaty za poslední 2 roky a náhradu škody za to, že mi poškozuje jméno. Je dost smutné, že takovýto přístup k „výzkumu“ se v dnešní době považuje za vědu.
Pamatuji si, že když jsem na základní škole neznal přesně vzorec, pomohlo mi zjistit, jaké mám jednotky na vstupu, v jakých jednotkách potřebuji výstup. To mi pomohlo v tom, že jsem přibližně věděl, co musím pronásobit a co vydělit tak, aby byl ve správných jednotkách i výsledek. Dobrý trik na písemky, ale velmi špatný způsob provádění vědeckých studií. Ale přesně takto většina podobných studií vypadá.
Elasticita výpočetní kapacity bitcoinové sítě
Výpočetní kapacita bitcoinové a většiny proof of work sítí nezávisí vůbec na tom, zda a jak se Bitcoin rozšíří. Počet transakcí za sekundu nesouvisí s výpočetním výkonem. Mining funguje tak, že miner nejprve vytvoří blok, spočítá z něj otisk pomocí tzv. hashovací funkce a to je vstup do mining algoritmu. Je jedno, zda má blok jeden kilobajt nebo jeden terabajt, na výpočetním výkonu minera to nic nemění.
Bitcoin na začátku, když neměl téměř žádné transakce, běžel na jednom počítači Satoshi Nakamota . A tento jediný počítač by dokázal zpracovat i všechny transakce, které probíhají nyní. V tomto případě jde pouze o ekonomickou kalkulaci, co se z finančního hlediska vyplatí, ne nakolik se daná kryptoměna rozšíří. Mineři výpočetní výkon investují protože chtějí a proto, že se jim to vyplatí, ne proto, že by bylo více transakcí. Čím více výkonu investují, tím je síť lépe zabezpečena proti tzv. double spend útoku. Ale jejich soukromá motivace není zlepšit výkon sítě.
Toto je zároveň jeden z argumentů ve známé knize The Bitcoin Standard, kde autor tvrdí, že bitcoiny jsou nejtvrdší peníze, jaké kdo kdy vymyslel. Představme si, že by unce zlata najednou nestála 1300 $ jako v době psaní tohoto článku, ale jednu miliardu dnešních dolarů. Při takovém množství se lidem vyplatí těžit zlato, dokonce projekty stavění drobných vesmírných lodí, které těží zlato z asteroidů najednou budou ziskové.
Dobrá – a co proof of stake?
Kryptoměny s algoritmem Proof of Stake jsou ekologickou alternativou a můžeme předpokládat, že je má náš ekologický aktivista v peněžence a svou otázkou směřuje k tomu, aby všichni prodali špatné, neekologické bitcoiny. Můžou si přece koupit jejich super coin s tržní kapitalizací 5 milionů dolarů, který transakčními poplatky dotuje znevýhodněné, svobodné a zdravotně postižené Mexičanky neurčitého pohlaví na rodičovské dovolené na severním pólu. Tak totiž funguje dnešní politicky korektní diskuze.
Nevadí, že dostupnost takového systému je podobná jako dostupnost státního daňového portálu a tři měsíce v roce je v obrovském síťovém splitu, neboť staking algoritmus až tak úplně dobře nekonverguje k řešení. Tento speciální coin směřuje k tomu, že bohatí držitelé super coinu budou ještě bohatší, protože mají největší stake, ale zmíněné maminky jsou šťastné.
Problém Proof of Stake coinu je, že dosud nevyřešil zásadní otázku – pokud nastane rozdělení sítě (například pokud Číňané vypnou čínský firewall a odpojí Čínu od Internetu na dva měsíce) – který chain bude správný? Všichni dodržují pravidla, nikdo nechce podvádět, přesto není jasné, kdo má pravdu. V PoW (klasickém miningu) je to však jasné – vždy vyhrává síť s největším Proof of Work. Dokud se nevyřeší tento zásadní problém odolnosti sítě proti takovým zásadním problémem, já osobně budu raději dokola odpovídat na otázky o emisích bitcoinové sítě.
Mimochodem, je třeba si uvědomit, že tím, že přestaneme používat bitcoiny, nebudeme mít žádný dopad na uhlíkovou stopu. Pokud je používají ostatní, budou je minéři těžit dál, neušetří se ani milimetr krychlový CO2. A ostatní kryptoměny (altcoiny) dokáží používat Proof of Work Bitcoinu. Ve skutečnosti nám na celou planetu klidně stačí jeden PoW systém, pokud se správně naváže na PoW Bitcoinu.
Způsobů jak to dělat je několik – Proof of Proof, merged mining a podobně. Takže skvělý eko proof of stake coin může být eko mnohem jednodušší – stačí, když na své zajištění bude používat již existující proof of work. Jen bude těžší na tom vydělat na Lambo, že ano?
Závěr
Většina věcí ve světě má vnitřní strukturu, která je složitější, než se na první pohled zdá. Na co se ale můžeme spolehnout je, že podnikatelé nejsou hloupí a nebudou platit spoustu peněz za svůj největší operativní náklad, když mohou platit méně. Přístup, který často vidíme, je ekvivalentem přístupu „armáda složená z nějakých koní, nějakých psů a nějakých lidí má v průměru 3.27 nohy na individuum“. Je to sice možná zajímavý výpočet v Excelu, ale o skutečné povaze reality nám to neříká vůbec nic.
Velmi často na trhu ekologické řešení bude levnější než neekologické, pokud je k tomu dostatečný kapitál a nedochází k socializaci negativních důsledků. Já osobně používám Bitcoin a mám radost z toho, že svět směřuje k lepší ekologičtější budoucnosti, kterou umožňují nové technologie – a Bitcoin je jednou z nich.
Zdroj: BTC:
V Londýně vznikla krypta-bankovní asociace, prezidentem se stal Karel Fillner
Alternativní investování v dobách krize